Silvestr 2019.
Sedíme v obýváku mých rodičů. Hrajeme deskové hry, bavíme se a smích se line celým bytem. Vysvětluji Ronaldovi Dostihy a sázky, mojí snad nejoblíbenější hru z dětství, která evidentně nikdy nepřekročila hranice republiky a v průběhu hry se Ronald učí své nové oblíbené slovíčko. „Kupujůůůů“ zahlásí vždy, když svou figurkou vstoupí na políčko koně. Kupuju od teď okupuje pomyslný vrchol verbální komunikace s mými rodiči, spolu s pivo, Ronald? Kafe a děkuji.
Po dlouhé době jsem zase mezi svýma v teple domova. Za těch několik dní, co jsme v Čechách jsem stihla vidět většinu mých blízkých přátel, zvláštní, jak se ten čas dá naplnit, když ho máte jen omezené množství. Všechny starosti jsem nechala v Holandsku, nebo spíš přímo v kanceláři mé teď už bývalé práce, když jsem tam byla naposledy.
Čas se nezadržitelně řítí. Pomalu se loučíme se starým rokem a chystáme se na ten nový. Předzvěst nového začátku. „Tenhle rok bude dobrej,“ opakujeme si všichni vzájemně do aleluja, snažíc se přesvědčit o tom snad nejvíc sami sebe.
Blíží se 2 minuty do půlnoci, táta hledá ovladač a vmžiku se na televizi spouští odpočítávání české televize. Ty hodiny mě fascinovali od malička. Magickej rituál poslední minuty uplynulého roku.
Půlnoc odbije společně s buchnutím šampaňského, které klasicky přeteče ze sklenic, načež někdo tradičně zahlásí že budou křtiny. Dělávala to babička, ale ta už s námi žádný rok nepřivítá. V dáli sviští první rachejtle. Přejeme si šťastnej novej a já se cítím zvláštně. V televizi zaznívají první tóny známé písně a na rozdíl od Macháčka v Samotářích, já v ní na první dobrou poznávám českou hymnu, takhle instrumentálně a z očí se mi nekontrolovaně valí slzy. Směsice splínu a alkoholu bere za své a já společně s barevným ohňostrojem za okny vítám nový rok se slzami na tváři.
Bolavé srdce se projeví zrovna ve chvíli, kdy se cítím konečně zase šťastná. Tady jsem doma. Tady chci být. A teď sem jezdím na dovolenou a zanedlouho tu zase dlouho nebudu. „Tenhle rok bude dobrej. Musí.“ Opakuju nahlas, snažíc se o tom přesvědčit hlavně samu sebe a snad i vnutit tuto myšlenku vesmíru.
Tahle snaha se u něj bohužel nesetkala s pochopením, jak jsem velice brzy pochopila já. Kromě hrozby války, ke které se začalo schylovat díky íránsko-iráckému konfliktu nás vzápětí ochromil virus, přes dalšího ďábla, Turecko, které zase pro změnu vyprovokovalo konflikt v Sýrii a započalo tak další válku s Kurdy. Konflikty blízkého východu pak pokračovali další válkou, tentokrát Ázerbájdžánu s Arménií. A aby toho nebylo málo, deštné pralesy nám stále mizí před očima, celou planetu trápí sucha a globální oteplování a v oceánech je víc plastu než života. A to je jen zlomek toho, co nám vlastně tento rok přinesl.
Že, „tenhle rok asi nebude úplně dobrej,“ mi bylo jasné už v březnu a zachovat si psychickou pohodu byl pořádný oříšek.
Konec roku mě ale nutí dívat se zpět a když si vybavím tu nezaměstnanou holku z ledna 2020, která nevěděla, co se životem a nedokázala ze sebe vydolovat jedinou větu v holandštině a dnes v práci mluví výhradně holandsky, nepoznávám ji. Teda, ne že bych dneska věděla, co se životem, k tomu asi ani rok 2020 nepomůže, ale i cesta může být cíl, no ne? Kromě toho se ze mě tento rok stal nekuřák, což považuji za svůj životní úspěch, kam se hrabe holandština. A i když jsem se svými kamarády a rodinou strávila letos všehovšudy 20 dní, užili jsme si je na maximum. O to víc času jsem pak měla na sebe a za to, jak moc jsem se za tento rok posunula a že jsem vůbec ten zatím nejnáročnější rok zvládla, jsem na sebe pyšná. A vy byste měli být taky. Na rok 2020 budu ještě dlouho vzpomínat a nebude to jen ve zlém, ono se totiž ne nadarmo říká, že všechno zlé je pro něco dobré. A teď je nejvyšší čas se s tímto rokem rozloučit a otevřít náruč dokořán všemu, co pro nás nachystá rok 2021. Já už se na ta nová dobrodružství těším a vy?
Chceš sledovat, jaký bude můj rok 2021? Nezapomeň sledovat @smutnaavesela na instagramu:
Jmenuji se Veronika, jsem online průvodce Nizozemskem a zároveň autorkou ebooku Velký průvodce stěhováním do Nizozemska. Od roku 2018 žiju v Nizozemsku. Díky mým zkušenostem pomáhám dalším dobrodruhům, kteří se rozhodli začít svůj nový život právě tady, aby byl jejich nový začátek tak hladký, jak jen to jde. Kromě toho se věnuji cestování po Nizozemsku a své tipy i zážitky sdílím nejen zde, ale i na mých sociálních sítích.
Můj příběh si přečtěte zde.
