Jsme jako Češi nekorektní?

Při našem svatebním obřadu měla paní oddávající proslov o rodině a jejím údělu a o našich budoucích dětech. Tento proslov si vytvořila sama, aniž by se s námi předem poradila či zeptala, jestli vůbec děti mít chceme, můžeme nebo plánujeme. Tak to prostě je, pokud se chcete vzít, máte plodit děti. Proč by se jinak lidé asi brali, že?

Mně osobně bylo jedno, co v tu chvíli říká, obřad jsem brala jako nutné zlo a po všech peripetiích s matrikou, oddávající a tlumočnicí jsem byla ráda, že nás oficiálně oddají, ať už si u toho budou říkat co chtějí.

Po obřadu přišlo na řadu gratulování, čeští svatebčané sem tam také přihodili přání k brzkému přírůstku do rodiny a to samé se také v hojném počtu objevovalo na přáníčkách s gratulacemi.

Na druhou stranu mezi holandskými svatebčany tento projev zanechal pocit hořkosti. Jednotlivě za mnou v průběhu večera chodili a ptali se, co to vlastně mělo znamenat. Všichni do jednoho byli velice překvapení, a doptávali se, jestli českým manželstvím opravdu podepisujeme jakousi smlouvu, kde se zavazujeme k plození potomků. Tak to totiž pro cizince vyznělo.

V Holandsku vám nikdo nebude malovat budoucnost plnou dětí právě proto, že je to jen a jen vaše rozhodnutí a vaše věc. Nikde také není dáno, že zrovna vy děti mít můžete a nikdo vám to nebude předhazovat právě proto, aby zrovna náhodou nevědomky nepíchali do vosího hnízda. Budoucnost páru ohledně dětí je prostě tabu. Nikdo z okolí se nebude pasovat do pozice, kdy o vaší budoucnosti a takto intimním tématu může nahlas mluvit.

V Čechách je to ale naprostým opakem. Svatba a děti, tečka. Pokaždé když přijedu, slýchávám spoustu narážek a to nejen od rodiny, ale i od starých známých, které jsem roky neviděla.

“Verčo, tak jakej je manželskej život? Už jsi těhotná?” nebo “Tak teď ještě ty děti, viď.” Osobně se mnou tyhle narážky absolutně nic nedělají. Pokývám hlavou, popř. vyvrátím domněnky a jdu dál.

Nikomu nic nezazlívám, sama bych se nad tím dřív asi nepozastavila. Ale možná bychom si měli uvědomit, že žijeme v době, kdy je těžší a těžší přirozeně otěhotnět, kdy se věk prvorodiček rapidně zvyšuje a ženy mají spoustu problémů své děti v pořádku donosit. Měli bychom si uvědomit, že žijeme ve 21. století a už není běžné, že svatební noc je začátkem plození potomstva a každá žena už neporodí za život 8 dětí. A některé prostě děti ani nechtějí a my všichni bychom to měli tiše respektovat.

 A možná bychom se měli zamyslet, jestli je opravdu na místě něco komentovat jen proto, abychom něco řekli.

Díky za přečtení. Líbil se ti článek? Sleduj smutnaavesela na instagramu , ať ti neuniknou žádné nové články.

Mohlo by Tě zajímat:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *