Věk je jenom číslo… anebo ne? Věkový rozdíl ve vztahu.

Čas od času mi po zveřejnění fotky s mým manželem přistane do zpráv otázka „Kolik mu je?“ a já to samozřejmě chápu. Věkový rozdíl není běžný a může vyvolávat zvědavost a s ní spojené otázky. Ronald je starší o čtrnáct let. Pro naši společnost je to rozdíl jedné generace. Generace X a generace Y. Holandská Patatgeneratie (odborný termín, v překladu „generace hranolek“) vs. čeští mileniálové.

Náš věkový rozdíl

Svého muže jsem potkala, když mi bylo 23 let. Jemu bylo v té době 37, ale na svůj věk zdaleka nevypadal. Byl to naprostý gentleman s jiskřičkami v jeho pomněnkový očích. Prostě kluk, co měl stejné zájmy jako já. Chodil na koncerty, jezdil s kamarády na festivaly, četl knížky a někdy až workoholicky pracoval. Byla to spřízněná duše na první pokec. Povídali jsme si celý večer a témata jako by neubývala. A k tomu ty jeho modrý oči.

Čtrnáct let jako by neexistovalo.

Od první chvíle jsme byli na stejné vlně a na té surfujeme dodnes. Občas jsou to rozbouřené vlny a občas je moře naprosto klidné. Asi jako v každém vztahu.

Sdílíme stejné hodnoty, máme podobné názory, shodneme se ve všech důležitých aspektech života. Oba máme i své vlastní zájmy. A občas se neshodnem. Přesně tak jako v každém jiném vztahu.

Takže na věku nezáleží?

Těžko říct, jestli na věku záleží nebo ne.

Já si myslím, že čtyřicátník Čech (nebo jakýkoliv občan z bývalé SSSR) se nerovná čtyřicátníkovi v Holandsku. Dnes ještě ne. Česká republika si prošla v posledních 30 letetech obrovskou změnou. A z téhle změny jsme vyšli my, mileniálové.

V Nizozemsku ale komunismus neexistoval, jeho občané žili ve svobodné zemi a nic je neomezovalo. Tím pádem se neomezoval ani jejich vývoj, vzdělání a možnosti. Holandští čtyřicátníci jsou zcestovalí, mluví několika jazyky a mají obecný přehled. A podobně bych popsala českého mileniála.

Myslím si, že právě proto si tolik rozumíme a neexistuje mezi námi žádná propast. Můj manžel je můj největší fanoušek, nejlepší přítel a největší oporou. A naopak.

Mohlo by to svádět k tomu, hledat na našem vztahu výhody a nevýhody. Češka a Holanďan. Mladá Češka a starší Holanďan.

Funguje to přesto. Nebo možná právě proto. Já věřím tomu, že to byl osud. A každý den děkuji vesmíru, že mi ho poslal do cesty, a že jsem se do toho vrhla po hlavě, i když mě pronásledovalo několik strachů. Ať už to byl náš věk, národnost, vztah na dálku, stěhování, život v cizině. Všechno to stálo za to. A na to číslo serepes.

Mohlo by Tě zajímat:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Translate »