Život v zahraničí je život v cizí kultuře, ať už chcete nebo ne. I když si česká a holandská kultura nejsou tak moc vzdálené, často se najdou případy, které mě při nejmenším vyvedou z míry. A v průběhu toho všeho srovnávám. Srovnávám úplně všechno. Nejhorší na tom je, že vždy, když přijdu na nějakej novej extrém, stýská se mi po domovině víc a víc. No a některá poznání jsou prostě jen úsměvná. A i když by tohle téma obsáhlo celý seriál, vypíšu vám pár perliček, které mi prostě nedávají spát.
Při stěhování ze svého bytu si s sebou Holanďani kromě všeho ostatního, co se v bytě najde, berou i podlahu.
A to je pravda, je tady úplně běžné, že si jako nájemce musíte byt vybavit linem a jakmile se stěhujete, buď si ho zase můžete vzít s sebou a nebo ho tam nechat původnímu majiteli a on, jako pravý Holanďan si bude mnout ruce, jak na vás vydělal.
Holanďané jsou nejvyšší lidé na světě. Na první pohled vám vůbec nepřijde, že by Holanďané byli vyšší než jakýkoliv jiný národ. Do holandských cestovních pasů se ale píše výška člověka. A takové měření probíhá tak, že přijdete, oni se vás zeptají, kolik měříte a to tam napíšou. Možná bych tento fakt poupravila na „Holanďané se považují za nejvyšší lidi na světě.”
Na koncertech je největším rozptýlením házení plastového kelímku s pivem směrem k pódiu.
V podstatě to vypadá jako soutěž, kdo dohodí nejdál, kdo vycmrndá nejvíc piva na lidi, co si ten koncert přišli užít anebo, kdo utratí nejvíc peněz za vylévání piva do vzduchu. A na menších koncertech to vypadá, že jste největší borec, když dokážete trefit někoho z muzikantů na pódiu a znepříjemnit tím zážitek všem ostatním.
Jen pro upřesnění, takové pivo do kelímku na koncertě vás vyjde zhruba na 5,70 eur tedy něco kolem 140Kč. A ano, tohle jsem samozřejmě zažila i v Česku. Na festivalu Masters of Rock, kde je věkový průměr 45+, festival je umístěn v areálu Rudolfa Jelínka a na každém rohu stojí sanitka a záchranáři se snaží probrat alkoholem otrávené pupkaté taťky, kteří se válejí v bezvědomí na zemi. No, tak tam se taky hází piva do vzduchu. Teda teď už asi ne, protože my, “východní Evropané”, jsme aspoň dokázali dát do oběhu zálohovaný kelímek za pade. Tady ne, tady je plastové úplně všechno a o házení kelímků do vzduchu mají dokonce i písničku.
Domácí porody jsou legální.
A celkově se tu s porodem moc nemažou. V těhotenství se ženě přiřadí místo gynekologa takzvaná porodní asistentka, která dělá nastávající mamince veškerá vyšetření až do porodu a pokud je vše v pořádku, tak jí nakonec odrodí. Doktoři tady prostě žádný nekomplikovaný porod neřeší. A jakmile se maminka po porodu cítí zase trochu k životu, propustí ji z nemocnice a pošlou domu. To znamená, že porodíte a do 4 hodin od porodu už jste zase doma. Pohodička, ne? Domů vám pak celý týden chodí paní školená k péči o novorozence a pomáhá vám s domácností. Naučí vás jak dítě držet, koupat a krmit, pouklidí vám a pomůže s vařením a nakonec trochu zanadává manželovi, aby se o vás líp staral.
Jo a taky se postará o vaše návštěvy, protože je zvykem, že ihned po porodu u vás doma nastává den otevřených dveří a všichni známí, kamarádi a rodina k vám můžou přijít a přivítat miminko a oni opravdu chodí. Všichni.
A ačkoliv mi to celé přijde jako scifi spíš než jako skutečnost odehrávající se v západní Evropě, pro Holanďany je to naprosto normální. A než předem odsuzovat, začala jsem si zjišťovat fakta, protože třeba takový laxní přístup může vlastně matkám a novorozencům pomoct. Třeba.
Fakta jsou následující: V Holandsku zemře 3,5 novorozence na každý 1 000 porodů. V ČR je to číslo o celé jedno dítě menší – 2,5 novorozence na 1 000 porodů. Pokud se podíváme na bezpečí matek, na 100 000 porodů zemře v Nizozemí 5 žen. V Čechách na stejný počet porodů zemřou 3 ženy. Možná tyto hodnoty mohou být ovlivněny úplně jinými faktory, jenže, průměrný věk prvorodiček je v Holandsku 29,6 a v Česku 28,1. Liší se tedy o rok a půl. Na jednu ženu pak v Holandsku připadá 1,78 dítěte a v Česku je to jen 1,46. To znamená, že holandská matka porodí v průměru o čtvrt dítěte víc a u prvního porodu pak bude o rok a půl starší než matka česká.
Pro mě to bohužel stále není dostatečné vysvětlení toho, že by dětí i matek muselo v Holandsku umírat o tolik víc než v Česku. Takže tolik k tomu, až si zase budeme stěžovat na české porodnictví nebo zdravotnictví obecně.
Tak to by byl náhled do holandské jinakosti. A i když si to na první dobrou většinou neuvědomím, já přece moc dobře vím, že to není černobílý.
Na druhou stranu si totiž představte, že jste cizincem v Čechách.
Někdo vám za každým slovem bude nadávat do dobytků, o Vánocích půjdete na návštěvu a v koupelně uvidíte ve vaně živou rybu. Oproti tomu o Velikonocích budete pozorovat, jak chlapi mlátí ženy nějakou větví se stuhami a každý, koho po 12. hodině potkáte venku se vlivem alkoholu nemůže udržet na vlastních nohou. Národ vede trestně stíhaný premiér. Budou vám říkat, že je to Kocourkov, ale vy nechápete, co tím myslí. Ještě, že odtud pochází aspoň ten génius Cimrman, to byl prý největší Čech. Tak to vás utěšuje.
Díky za přečtení. Líbil se ti článek? Sleduj smutnaavesela na instagramu , ať ti neuniknou žádné nové články.
Jmenuji se Veronika, jsem online průvodce Nizozemskem a zároveň autorkou ebooku Velký průvodce stěhováním do Nizozemska. Od roku 2018 žiju v Nizozemsku. Díky mým zkušenostem pomáhám dalším dobrodruhům, kteří se rozhodli začít svůj nový život právě tady, aby byl jejich nový začátek tak hladký, jak jen to jde. Kromě toho se věnuji cestování po Nizozemsku a své tipy i zážitky sdílím nejen zde, ale i na mých sociálních sítích.
Můj příběh si přečtěte zde.
