V Nizozemsku je hustota obyvatel 521 lidí/ km². Pro srovnání např. Česko má hustotu obyvatel 134 obyvatel / km². Teoreticky to znamená, že kamkoliv se vydáte, potkáte zhruba 4x více lidí než v Čechách.
A v praxi to vypadá tak, že nikde nejste sami. Nikdy. Žádná intimita tady neexistuje, Holandsko je prostě moc malé na to, aby si tady člověk mohl nárokovat kousek přírody jen pro sebe.
Kdykoliv jdu na procházku, procházím kolem řadových domků s obrovskými kompletně odhalenými okny. V Holandsku je běžné, že se do oken nedávají závěsy nebo žaluzie, anebo se aspoň nezatahují a je možné tak vidět přímo do kuchyně nebo obýváků prakticky každého.
A ty baráčky buď mají ta okna přes celou stěnu, což je fakt extrém, nebo skleněný pruh přesně ve výšce vaší hlavy, aby se dobře vidělo jak dovnitř, tak ven. Lidé jsou totiž tvorové zvídaví.
Já byla doma zvyklá vždycky navečer zatáhnout všechny žaluzie (které byly samozřejmě schované pod vrstvou záclon) a až teprve po tom rozsvítit světlo, jen aby mě náhodou někdo z ulice nezahlídl. Takže když chodím kolem těch osvícených průhledných oken, vzbuzuje to ve mně spoustu vesměs negativních emocí. Nechápu, proč se člověk dobrovolně vystavuje a sám sebe připravuje o soukromí. A na druhou stranu, čím víc se snažím nedívat, většinou mi to stejně ujede a mrknu dovnitř. Do výloh se přece díváme tak nějak automaticky a tady si lidé dělají výlohy ze svých vlastních domovů. Mám tedy tu čest sledovat třeba rodinku u večeře, nebo maminku jak večeři připravuje, nebo taťku jak čučí na fotbal v televizi. Člověk by řekl, že když už fakt nezvládáte uklízet a máte doma neskutečnej bordel, aspoň pak ty závěsy zatáhnete. No, tak tady ne. Tady to nikdo neřeší.
A tak jsem začala pátrat po tom, proč a jak to tady funguje bez záclon.
Odborné publikace mluví o tom, že Holanďané chtějí své sousedy prostě ujistit, že nemají co skrývat, že nedělají nic, za co by se měli stydět, nemají nic, co by jim sousedé mohli závidět, anebo že neskrývají nějakou nelegální činnost. A ve finále se do těch cizích oken prý nikdo nedívá. Tak určitě.
Ve skutečnosti platí jednoduché pravidlo : dívají se všichni,a kdo říká, že ne, kecá. Pozorovat takovou rodinu u večeře anebo se vystavovat na odiv kolemjdoucím je tu prostě jen dalším národním sportem. A zároveň je také normou dopřát tu podívanou ostatním. Přece jen je to země, která dala světu reality show Big Brother.
A jak jsem si celou dobu myslela, že tohle je nějaká holandská úchylka, která se mě netýká, Ronald se mi při jedné procházce mezi těmi nezataženými okny, kdy jsme vedli podobnou diskuzi, přiznal, že jeho kolega, který svým oknem dohlédne až do toho našeho si už stihl několikrát postěžovat, že máme neustále zataženo a on ještě nic neviděl. Až mi ho je skoro trochu líto.
P.S. Na fotce je baráček nejmenovaných členů rodiny. Je to dost umírněná forma odhalených oken, ale fotit cizí okna mi přišlo trošku přidrzlý.
Díky za přečtení. Líbil se ti článek? Sleduj smutnaavesela na instagramu , ať ti neuniknou žádné nové články.
Jmenuji se Veronika, jsem online průvodce Nizozemskem a zároveň autorkou ebooku Velký průvodce stěhováním do Nizozemska. Od roku 2018 žiju v Nizozemsku. Díky mým zkušenostem pomáhám dalším dobrodruhům, kteří se rozhodli začít svůj nový život právě tady, aby byl jejich nový začátek tak hladký, jak jen to jde. Kromě toho se věnuji cestování po Nizozemsku a své tipy i zážitky sdílím nejen zde, ale i na mých sociálních sítích.
Můj příběh si přečtěte zde.
